Ekonomická aktivita v eurozóně se vrátí na předkrizovou úroveň v 1. čtvrtletí příštího roku, uvedla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová po zasedání Rady guvernérů. Dodala, že ji čeká ještě dlouhá cesta, než překoná škody způsobené pandemií.
Rada guvernérů ECB ve čtvrtek v souladu s očekáváním potvrdila výrazně stimulační nastavení měnové politiky, když ponechala úrokové sazby na rekordním minimu a nezměnila parametry nouzového pandemického programu nákupů aktiv.
Lagardová upozornila na to, že počet zaměstnaných v eurozóně je stále o 3,3 milionu nižší ve srovnání s časem před začátkem koronakrízy. Dotklo se to především mladých lidí a zaměstnanců s nízkou kvalifikací.
Čtěte také:
Vláda by měla při ukončení výjimečných okolností přijmout opravný mechanismus
Inflace v eurozóně v červnu zrychlila na 1,9% a ECB očekává, že tempo růstu spotřebitelských cen bude pokračovat v růstu iv příštích měsících, než se v roce 2022 opět zpomalí. „Motorem aktuálního zvýšení inflace jsou především vyšší ceny energií a vlivy nízké báze pro porovnání způsobené prudkým pádem cen ropy na začátku pandemie a důsledek dočasného snížení DPH v Německu v loňském roce,“ uvedla Lagardová.
„Jak se bude ekonomika zotavovat, podpořená našimi monetárními opatřeními, očekáváme ve střednědobém horizontu nárůst inflace, která však zůstane pod naším cílem. I když se indikátory dlouhodobějších inflačních očekávání vzrostly, zůstávají pod naším cílem 2%.“
Podle šéfky ECB se ekonomika eurozóny výrazně oživuje. Její vyhlídky však nadále závisí na vývoji pandemie a očkování. Aktuálně zvýšení inflace je podle ní ve velké míře jen dočasné. Měnová politika ECB včetně revidovaného směřování očekávání by měla podpořit ekonomiku při zotavování, stejně jako i inflaci, aby se dostala na cílové 2%.
